Nelze tomu uniknout, je to všude, ze všech stran to útočí. Oč jde v kauze Brady? A proč se tolik lidí bouří kolem předání státních vyznamenání ku příležitosti oslav 28. října na Pražském hradě? Jde skutečně o morální hodnoty nebo pouze společenskou hysterii a strach z něčeho co může, ale nemusí přijít? Kdo vlastně mluví pravdu a kdo lže?
CO TOMU VŠEMU PŘEDCHÁZELO?
Už v březnu vypukly poměrně veliké nepokoje kvůli příjezdu představitelů Čínské lidové republiky do Prahy. Skutečnost, že tuto schůzku viděl jako svůj společenský úspěch prezident Zeman, se nikomu nelíbila. Nicméně už dávno před tím, než prezident Zeman vyhrál volby, mluvila část představitelů kabinetu Petra Nečase na Žofínském fóru v roce 2012 o nutnosti obracet ekonomiku státu na východ. V té době Evropa ještě stále žila finanční krizí a představitelům tehdejší vlády přišlo rozumné obchodovat s tou částí světa, které se krize dotkla minimálně, a kde je dobrá možnost expanze na místním trhu. Není tak tajemstvím, že poměrně brzy se začalo uvažovat o Asii. Tato koncepce vlády se časem ukázala jako poměrně dobrá a začaly se tak dojednávat nové lepší vztahy. Odměnou za to měla být lepší ekonomika našeho státu, která by se mohla výrazně zlepšit.
 |
| Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_domov&foto1=GIB624649_133012_3256996.jpg |
Miloš Zeman už dříve věřil v sílu této mocnosti a v to, že by mohla tomuto státu vylepšit jeho hospodářskou situaci. Celkem brzy se začalo na vztazích s Čínou pracovat a všemožně je vylepšovat. Vrcholem toho, mělo být dojednání spolupráce Čínské lidové republiky s Českou republikou. Na podzim v roce 2015 tak došlo k tomu, že čínská společnost CEFC China Energy zakoupila fotbalový klub Slavia Praha. V březnu 2016 pak došlo k tomu, že některé významné české firmy spolu s představiteli českého státu podepsali smlouvu o spolupráci České a Čínské lidové republiky. Samozřejmostí bylo, že se čínským partnerům nebude připomínat porušování lidských práv, protože se jedná o záležitosti Čínské lidové republiky a nikoliv České republiky. Řada občanů na toto reagovala velmi negativně a jako důkaz svého nesouhlasu se vyvěšovaly tibetské vlajky na podporu Tibetu, který si Čína přisvojila.
ODKAZ HAVLA JAKO ŠTÍT
Není tajemstvím, že kdyby ještě Václav Havel žil, tak by letos 5. října oslavil své osmdesáté narozeniny. Řada umělců i divadel k tomuto připojila zmínkou nebo výstavou nebo představením nebo čímkoliv jiným. Podstatné bylo jedno, a sice připomenout ho za každou cenu! Je jedno jak! A tak ještě s předstihem v září (asi jako dárek k narozeninám pro zesnulého prezidenta) se piazzetta u Národního divadla pojmenovala právě po něm. Zcela nelogicky tak oficiální název zní nikoliv piazzetta u Národního divadla, ale náměstí Václava Havla.
 |
| Zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/416511-praha-ma-namesti-vaclava-havla.html |
Iniciátorem toho všeho bylo Národní divadlo, které se v současnosti zřejmě stává jakýmsi nositelem osvícenského rozumu, a proto navrhlo vyhlásit prostor mezi budovami Národního divadla za oficiální náměstí a ještě ke všemu Václava Havla. Možná má Václav Havel štěstí, že se toho nedožil, protože uctít památku bývalého prezidenta tím, že ponese jeho název letiště, když se všeobecně ví, že létání nesnášel a náměstí, které náměstím není, je víc než smutné. Bohužel, právě mrtvý, který se bránit nemůže se stal jakýmsi hlavním terčem, za kterým se chovávají všichni ti, kteří odmítají veřejně vystoupit proti tomu, co se jim nelíbí a tvrdí, že časy, kdy vládl prezident Havel byly lepší. Kdo tu dobu pamatuje tak ovšem ví, že proti Václavu Havlovi se brojilo prakticky stejně, jako proti Václavu Klausovi, nebo vůči současnému prezidentovi. Jediný rozdíl byl v tom, že Václav Havel si výtržností užil již dost v mládí, a tak byl rád za slušné jednání a celkový diplomatický klid. Což se nedá říci o jeho nástupcích, kteří klidně hodlají jít proti všem a využít všech právník kliček, aby v reprezentativní funkci prezidenta mohli alespoň nějakou politickou moc mít. Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman se totiž v politice orientují poměrně zdatně. Vypracovali se z řadových politiků na prezidenty a vědí, že o moc se musí bojovat. A kdo jí bude mít, ten může vládnout a prosadit, co slíbil při volbách nebo projevech. Bohužel, většině lidí je toto chování cizí, ačkoliv pro politiky je to chování naprosto typické, jinak by v takové přesile skoro tří set členů parlamentu nedokázali prosadit nic z volebního programu.
PŘÍJEZD DALAJLAMY
Aby toho na mrtvého prezidenta nebylo málo, tak se přidala další akce, pro kterou měl být štítem. Nikdy nebylo tajemstvím, že Václav Havel neměl komunistický režim a především jeho představitele v lásce. Bylo to dáno už dětstvím, neboť patřil k té "lepší" společnosti na kterou se mělo po únoru 1948 zapomenout. Po svém zvolení si velmi oblíbil tibetského duchovního vůdce dalajlamu. Měli cosi společného a především je sbližoval i názor na komunismus. Dalajlama byl nucen opustit Tibet a svůj lid a Havel si za své názory musel pobýt ve věznici. Oba dva se stali představiteli svého státu a vídali se s nejvyššími mocenskými špičkami tehdejší doby a samozřejmě, i doba tomu přála. Když se pak stal Václav Havel spoluzakladatelem Fora 2000, byl dalajlama ochotný se v této organizaci podílet svým názorem na to, kam svět míří krátce před rokem 2000. Postupně se množství členů rozšiřovalo a akce se stala jakýmsi symbolem. Konala se vcelku pravidelně na podzim v Praze, kdy se její členové sešli a diskutovali o otázkách svobody.
 |
| Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspxr=ln_domov&c=A161021_172506_ln_domov_mpr&foto=JKO66b567_085903_2567780.jpg |
Představitelé Fora 2000, kteří plánovali, jak bude dvacátá konference Fora vypadat, přišli k logickým závěrem, že pokud by někdo určitě neměl chybět, tak by to měl být právě duchovní vůdce Tibetu. Už v červnu 2016 se začaly objevovat první zprávy o tom, že Jeho Svatost dalajlama do Prahy skutečně dorazí a že jsou v prodeji lístky na jeho přednášku, která se uskuteční v Lucerně. Bylo nepsaným pravidlem, že dosud se všechny konference Fora 2000 konaly na Žofíně a že představitele Fora přivítali také představitelé vlády. Letos se ani jedno z toho nechystalo. Nakonec se k setkání s dalajlamou odhodlali pouze dva ministři - Daniel Herman a Pavel Bělobrádek. Z plánovaného Žofína zbyla Lucerna. Forum 2000 si navíc připravilo pro stařičkého muže možnost promluvit k lidem u sochy T. G. Masaryka. Že se zde vůbec nemyslelo na pohodlí starého muže, ale především o snahu vytočit do běla Správu Pražského hradu bylo všem jasné, avšak k tak vzácnému hostu nekorektní. Nakonec Správa pražského hradu tento plán překazila a odmítla toto rozhodnutí komentovat. Místo toho dalajlama pozdravil své nadšence, kteří toužili legendární postavu vidět, kousek od Hradu, a to v poměrně veliké zimě a u transparentu na kterém byl s Václavem Havlem a jasným protičínským vzkazem (tedy i protizemanovským). Nakonec se organizátoři smilovali a donesli dalajlamovi něco na zahřátí a křeslo.
 |
| Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_domov&c=A161020_163751_ln_domov_sij&foto=ELE66b14e_152854_8208003.jpg |
Aby bylo poslání příjezdu dalajlamy ještě čitelnější, nechali organizátoři zazpívat i Lenku Dusilovou. Je to s podivem, protože právě Lenka Dusilová by měla v zájmu své cti takovéto akce vynechávat. Chápu její snahu vyjádřit svůj názor na nespokojenost ve společnosti, ovšem to, jakým způsobem to provedla na vyhlášení cen Anděl bylo naprosto nešťastné a jí nedůstojné. V českých dějinách je legendární věta Jana Palacha, že člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí. Lenka Dusilová ovšem bojovat nechtěla a nechce. Kdyby ano, tak bude proti prezidentovi republiky bojovat jeho vlastní zbraní, tedy hovořením z vlastní hlavy a bez pomocných papírků. Miloš Zeman je známý tím, že je schopen sice velmi pomalu, ale přeci jen hovořit bez nutnosti člení textu z papíru. Lenka Dusilová neměla ani tolik odvahy, aby se postavila před publikum a řekla jim něco sama, od srdce, tak jak to jako člověk a jako umělkyně cítí. Aby řekla, co jí vadí, aby to řekla v klidu do kamer a srozumitelně. Aby zdůraznila, proč to říká a co by byla ráda, aby se změnilo a jak to navrhuje změnit. Chybělo tam to, co je v takovém případě bezpodmínečně nutné. Přijít, postavit se před publikum, udržovat oční kontakt a říci, co chci říct a proč to vlastně říkám. Nikoliv pobíhat sem a tam a číst text papírku, bez kontaktu s lidmi. O to víc překvapilo, že jednou ze zpěvaček byla právě ona.
 |
| Zdroj: http://www.blesk.cz/galerie/celebrity-ceske-celebrity/576974/slavni-prisli-privitat-dalajlamu-jeho-svatost-pohladila-anetu-langerovou-po-hlave?foto=1 |
Uvítání dalajlamy nebylo vůbec důstojné, a to ani ze strany vlády a prezidenta a ani ze strany Fora 2000. Bylo jasně vidět, že protizemanovské křídlo hledá svého leadera a nemůže ho nalézt. Proto se tak trochu konají snahy přiživit se na všem, co je antikomunistické - Masaryk, Havel, dalajlama. Je zde ale otázka, kde je rozum a lidskost. Doba se totiž změnila a mění se vše a nelze stavět na odkazu lidí, kteří už nikoho vést nemohou, protože zemřeli. Paradoxně se tak totiž ničí jejich památka a úcta k nim, která ještě v lidech zůstala. Každý si totiž pak zase řekne: "Ježíš, už zase ten Havel."
KAUZA BRADY
Dalajlama odjel a nastal rozruch. Jedna část obyvatel byla pobouřena chováním premiéra Sobotky a ústavních činitelů k odkazu Václava Havla a další nechápala ten humbuk. Je pravda, že Bohumil Sobotka se snažil tou dobou vzpamatovat z debaklu ve volbách a bylo mu jasné, že židle pod ním se nebezpečně naklání. Úspěch, kterým se častoval opadal a on si nemohl dovolit další riskantní kroky, pokud by chtěl ve svém úřadu vydržet do řádných voleb do poslanecké sněmovny. Kdyby už o nic jiného, tak jde především o skutečnost, že vládnout od řádných voleb do řádných voleb bez sesazení je v současnosti prakticky unikát!
Mezitím začalo obdivování ministrů Daniela Hermana a Pavla Bělobrádka, že jako jediní našli v sobě odvahu se s dalajlamou pozdravit. Je to zvláštní, protože dalajlama nefiguruje na žádném seznamu osob, které se do republiky nesmí dostat a tak setkání s ním není ničím zvláštním. Netrvalo dlouho a oba politici zjistili, že to byl výborný krok a začali o setkání s Jeho Svatostí ochotně vyprávět. Pak ovšem přišla zásadní zpráva, že strýc Daniela Hermana Jiří Brady kvůli činu svého synovce nedostane státní vyznamenání u příležitosti svátku 28. října. Nastala poměrně veliká mediální přetahovaná mezi Pražským Hradem, ministrem kultury Danielem Hermanem a Jiřím Bradym o to, kdo mluví pravdu a kdo lže.
 |
| Zdroj: http://svobodneforum.cz/cenzura-prima-neodvysilala-show-jana-krause-s-jirim-bradym-ovcacek-se-smeje/ |
PROHLÁŠENÍ ČTYŘ
K všeobecnému znepokojení se přidala i zmínka o tom, že čínská velvyslankyně byla velmi nespokojená s tím, co se v České republice děje a především návštěvou dalajlamy. Někteří přímo hovoří o ostrém vydírání. Čím konkrétně ale měla velvyslankyně vydírat, už tolik známo není. Většina lidí už tomuto tvrzení přestávala pomalu věřit, protože nebylo dne, kdyby nepřišla nějaká nová historka, která by situaci ještě víc vyhrotila, nakonec ovšem přišlo nečekané rozuzlení.
 |
| Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_domov&foto1=MSL5f86cd_SIN1074_CHINA_CZECHREPUBLIC_1126_11.JPG |
18. října 2016 bylo učiněno tzv. Prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky (tedy prezidenta, premiéra, předsedy Senátu a předsedy Poslanecké sněmovny). Toto prohlášení není dlouhé a bylo dokonce vyvěšeno i na webu Správy Pražského hradu. Jde především o oficiální vyznání loajality České republiky k Čínské lidové republice a přislíbení ke splnění partnerských závazků mezi oběma zeměmi. Dále se zde hovoří o tom, že chování několika členů vlády nemá vliv na dlouhodobou spolupráci s Čínou. Není tajemstvím, že čínské velvyslanectví si tohoto kroku velmi považovalo a minimálně rozepře mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou se uklidnily. Nebo tak se to alespoň mělo zdát.
KROMĚŘÍŽSKÁ VÝZVA
Toto prohlášení vyvolalo vlnu nevole a odporu u občanů. Na základě tohoto dokumentu vznikla iniciativa, která si říká "Kroměřížská výzva", která také učinila prohlášení. A ačkoliv předchozí i následné prohlášení byly spíše trapnou záležitostí, zde začalo přituhovat. Je jasně vidět, že iniciátoři této výzvy se v zákonech vyznají a vyzvali svým dopisem ke svolání obou komor Parlamentu České republiky. Žádají prošetření předešlého prohlášení nejvyšších ústavních činitelů, které podle nich odporuje Ústavě České republiky a také chtějí vysvětlení k vyjádření loajality k Číně. K tomuto svému prohlášení dokonce připravili i výzvu, pro kterou shánějí podpisy. Aby se nějakou výzvou či peticí začal Parlament zabývat, je zapotřebí nasbírat alespoň 10 000 hlasů. Kroměřížská výzva jich doposud má přes 9 500.
 |
| Zdroj: https://twitter.com/kromerizska |
JAK "UMĚLCI" DÁVAJÍ NAJEVO SVŮJ UMĚLECKÝ NESOUHLAS
Aby toho všeho nebylo málo, nastává vrchol a přichází to nejhorší, co už sice na scéně bylo, ale zjevuje se to zas - umělci! Tedy křehké duše, které se hlásí o slovo a které NESOUHLASÍ S TÍM, CO SE DĚJE. A to je bohužel také to jediné, co dovedou. Dávat najevo nesouhlas, jsou to přeci umělci a umělecké provedení nesouhlasu je jim vlastní. Umělci nesouhlasí totiž prakticky se vším, co nemá nějakou kulturní hodnotu. Vždycky se objeví v momentě, kdy už si říkáte, co tady ještě nebylo?
 |
| Zdroj: http://www.petice24.com/nemuzeme_mlcet |
Jak bylo řečeno umělec je citlivá duše, která ví, že něco není tak, jak by mělo být, ale neví, jak to napravit, a tak mluví a nebo podepisuje, co jí kdo dá. Velmi často umělci používají slova jako kultura, etika či hodnoty. Když vynecháme onu pseudosnahu Lenky Dusilové, tak přišlo ještě něco, co svou naivitou přebilo i toto. Jedná se o prohlášení (někde je uvedená jako petice) umělců s názvem "Nemůžeme mlčet". Někde to mívá ještě podtitulek "společné prohlášení divadelníků a herců". Pokud si to přečtete zjistíte nejenom to, že jsou tam chyby, ale také to, že vyjadřuje nesouhlas. Nic víc, jenom nesouhlas. Žádný nápad, jak to zlepšit, žádné konkrétní řešení. Jenom nesouhlas a je docela smutné, že na takovéto nesmysly někdo dobrovolně kácí stromy a plýtvá papír. Herci a divadelníci totiž pramálo rozumí politice a jejímu fungování, což ukázal i nedávno Vlastimil Harapes v rozhovoru pro DVTV. Oni netuší, jak to změnit, ale dávají najevo nesouhlas. Asi po vzoru Charty 77, ale i ta měla širší záběr.
 |
| Zdroj: https://video.aktualne.cz/dvtv/harapes-senat-taky-budu-nabizet-koblihy-libi-se-mi-babisuv-s/r~8a69c7e8800211e6a77e002590604f2e/?redirected=1477567816 |
Kdyby vás zajímala konkrétní jména a povolání signatářů, tak zjistíte poměrně komickou věc a sice, že o divadelníky a herce je jedná minimálně! Většina "umělců", kteří toto prohlášení podepsali jsou totiž převážně učitelé. Herců je podepsáno minimálně. Prohlášení herců a divadelníků prakticky nic nového neříká a je tak otázkou, kdy se na něj zapomene.
 |
| Zdroj: http://www.mediar.cz/prima-neodvysilala-aktualni-dil-show-jana-krause/ |
Aby ovšem umělců nebylo málo, tak se uskutečnil ještě jeden happening a sice vystoupení několika umělců v Show Jana Krause na televizi Prima. Pokud čekáte, že bude jakési prohlášení nebo návrh, jak něco změnit, tak se bohužel pletete. Dotyční umělci je tam pouze nahromadí a opět dají najevo svůj nesouhlas tím, že se minutu budou do kamery mračit. Spíš to ale připomíná scénu ze stávky České televize. Tehdy také bylo k vidění za moderátory mlčící dav umělců.
Je ovšem ale pravdou, že kdykoliv se změní politický systém, jsou herci či zpěváci první na ráně. Jsou populární a první na kom se režim mstí jsou právě tyto profese. V roce 1989 to herci pochopili velmi dobře. Řada z nich také neměla nejčistčí svědomí a tak se umělci často účastnili všeho protikomunistického, co jenom šlo. Samozřejmě doufali, že se zapomene na to, že někteří z nich byly členy komunistické strany a nebo že hráli v budovatelských filmech a ne vždy se zadařilo.
HORÁČEK REJŽUJE A SBÍRÁ BODY NA SVOU KAMPAŇ
Situace je vyhrocená dostatečně a projevů nespokojenosti málo, tak co, kdyby se to využilo na maximum? Jak přesvědčit voliče, že jsem nejlepším kandidátem a co nejlevněji? No naprosto jednoduše, připomenu jim, že jsem byl s nimi!
 |
| Zdroj: http://www.lidovky.cz/foto.aspx?r=ln_domov&c=A161019_131457_ln_domov_jzl&foto=ELE633959_4.jpg |
Asi tak mohl uvažovat Michal Horáček, který se rozhodl na této situaci vytřískat cenné politické body pro svou budoucí kandidaturu. Všechny složky jsou v pohotovosti, přidali se i umělci, a tak nezbývá nic lepšího, než svolat demonstraci. A to ideálně na den, kdy se koná předávání státních cen na Pražském hradě. Michal Horáček si tak svolal akci v podhradí a zajistil si, že promluví k lidu. Je jasné, že jakmile vypukne kampaň, bude se ohánět tím, že není mužem, který jenom něco slibuje, ale přímo a aktivně koná, tak jako kdysi na tom Staroměstském náměstí! Voliči budou v šoku, že má vlastně pravdu a své hlasy mu dají. Asi tak si to pak Horáček představuje. Jak to všechno dopadne? Kolika lidem dojde, že Horáčkovi jde především o to, si zajistit přízeň voličů s předstihem a myslí především sám na sebe a nikoliv na lidi, pana Bradyho nebo ministra Hermana? To se veřejnost dozví až časem.
CO BUDE DÁL?
Těžko říci, je možné, že se najde zbývajících 500 signatářů a Parlament ČR se tak začne zabývat Kroměřížskou výzvou. Je možné, že rychlá reakce Michala Horáčka ho skutečně vynese do prezidentského křesla. Zároveň je možné, že se najde vysílací kopie a nakonec bude odvysílán díl Show Jana Krause s Jiřím Bradym, který trhne sledovanost. Sám Jiří Brady jistě ještě získá nějaké to ocenění, aby jsme jako Češi nevypadali v zahraničí hloupě a možná se bude víc angažovat v politice Daniel Herman. A také je možné, že se na celou aféru zapomene. O tom, jaké místo v dějinách České republiky budou mít tyto kauzy, které ovlivnily na celý říjen 2016 média, se dá těžko uvažovat. Ať tak či onak, konec tomu ještě není. Právě naopak, zítra se uvidí. Je ovšem jasné, že ještě nějakou dobu bude země těmito kauzami žít.
 |
| Zdroj: https://www.facebook.com/kosmositcom/photos/a.1615812948715817.1073741828.1607488782881567/1629580740672371/?type=3&theater |